Po vlastní ose po Egyptě: co obnáší půjčit si auto a vyrazit mimo resorty

Většina lidí zná Egypt z okna autobusu, který je veze z letiště do hotelu a pak jednou týdně na výlet k pyramidám. Je to pohodlné a levné, ale taky to znamená, že o zemi nakonec víte přesně tolik, kolik vám stihl říct průvodce s mikrofonem. Kdo chce vidět víc, dřív nebo později narazí na otázku, jestli si nepůjčit auto a nevyrazit sám.

Co skutečně potřebujete

Základ je mezinárodní řidičský průkaz. Český papír sám o sobě nestačí a půjčovny na něj v drtivé většině nepůjčí, i když se občas najde místní podnikavec, kterému je to jedno. Nespoléhejte na to. Dále budete potřebovat kreditní kartu na blokaci kauce, obvykle mezi dvěma sty a pěti sty eury, a věk aspoň 25 let. Některé firmy tlačí spodní hranici na 21, ale připlatíte si.

Pojištění řešte předem a čtěte spoluúčast. Egyptské půjčovny běžně nabízí základní krytí s vysokou spoluúčastí a doplňkové připojištění prodávají až na přepážce, kdy už s vámi nikdo nesmlouvá. Fotky vozu ze všech stran před odjezdem jsou nutnost, ne přehnaná opatrnost. Škrábance na karoserii jsou v Egyptě běžná výbava a nechcete platit za cizí.

Jak se v Egyptě opravdu jezdí

Dopravní předpisy existují, ale fungují spíš jako doporučení. Blikání dálkovými světly znamená „jedu, uhni“, klakson není projev vzteku, ale způsob komunikace, a vodorovné značení berou řidiči jako dekoraci. Zvyknete si rychleji, než čekáte, protože celý systém je paradoxně předvídatelný. Nikdo se nesnaží vás překvapit, všichni jen průběžně vyjednávají o místě.

Horší jsou noční jízdy. Kamiony bez zadních světel, chodci v tmavém oblečení na krajnici, občas velbloud. Pravidlo je jednoduché: po setmění mimo město nejezděte, pokud opravdu nemusíte. Kdo si chce před cestou udělat obrázek o tom, jak se liší jízdní styl v různých částech světa, najde srovnání a testy vozů na CarsMag.eu, kde se pravidelně věnují i podmínkám mimo Evropu.

Checkpointy a papírování

Na hlavních tazích potkáte policejní kontroly, hlavně na trasách mezi Rudým mořem a údolím Nilu. Většinou vás mávnutím pustí dál, občas chtějí vidět pas a papíry od auta. Mějte kopie po ruce, buďte v klidu a usmívejte se. Kontroly nejsou šikana, jsou pozůstatkem bezpečnostních opatření a fungují rutinně.

Pas noste vždy u sebe, ne v hotelovém trezoru
Papíry od vozu zkontrolujte při převzetí, včetně platnosti technické
Drobné bankovky se hodí na parkovné a nečekané poplatky
Offline mapy stáhněte dopředu, signál mimo města kolísá

Trasy, které stojí za volant

Nejvděčnější je pobřežní silnice podél Rudého moře. Asfalt je slušný, provoz řídký a výhled na moře z jedné strany a pouštní hory z druhé si nezkazíte ani průměrným vozem. Z Hurghady se dá dojet do Marsa Alam za pár hodin a cestou zastavit na prázdných plážích, kde nikdo nevybírá vstupné.

Druhá klasika je silnice do oázy Bahárija a dál k Bílé poušti. Tady už potřebujete vyšší podvozek a nejlépe místního řidiče na poslední úsek, protože vjezd do samotné pouště na běžném autě nedopadne dobře. Zážitek z noci mezi vápencovými útvary ale patří k tomu nejsilnějšímu, co Egypt nabízí.

Třetí možnost je Nil. Silnice z Luxoru do Asuánu vede podél řeky přes vesnice, kde se život od dob faraonů posunul jen mírně. Cestou míjíte chrámy v Edfu a Kóm Ombo, které z lodních zájezdů obvykle vidíte jen ve spěchu.

Auto, nebo řidič?

Existuje i střední cesta, u nás málo známá, ale v Egyptě naprosto běžná: pronájem auta i s řidičem. Cenově vyjde jen o něco dráž než samotný vůz, ušetří vám nervy z orientace a řidič obvykle funguje i jako tlumočník a vyjednavač o cenách. Pro první návštěvu je to rozumnější volba než hrdinské sólo.

Pokud vás zajímá, jaké vozy se v arabském světě prodávají a proč tam vládnou jiné značky než u nás, stojí za přečtení analýzy na AutoDriver.cz. Trh s ojetinami v regionu funguje překvapivě podobně jako evropský a inspiraci pro výběr spolehlivého vozu nabízí i inzertní přehledy na inAuta24.cz.

Kdy auto naopak nechte být

Do velkých měst nejezděte. Vážně. Provoz v hlavním městě je disciplína pro otrlé a parkování je ještě horší než jízda. Po metropoli se pohybujte taxíkem nebo metrem, které je levné a funguje lépe, než by člověk čekal. Podrobnosti o tom, jak se orientovat v ulicích metropole, přehledně shrnuje iKáhira.eu.

Podobně nemá smysl brát auto do Sinajských hor nebo na Bílou poušť bez zkušeností s terénem. Jsou situace, kdy je najatý místní řidič levnější než odtah.

Kolik to stojí

Malý vůz seženete od zhruba 25 eur na den, s klimatizací a automatem počítejte s 35 až 45 eury. Benzin je díky dotacím výrazně levnější než v Evropě, takže palivo rozpočet nezruinuje. Naopak počítejte s poplatky za vjezd do některých oblastí a s bakšišem, který je součástí ekonomiky, ne pokusem vás okrást.

Celkově vychází týden s autem podobně jako tři organizované výlety, jenže vidíte několikanásobně víc a hlavně to, co si vyberete sami. To je nakonec ten hlavní důvod, proč se do toho pouštět.